Kostel sv. Jiří

Kostel je poprvé písemně zaznamenán v roce 1352 v rejstřících papežských desátků. Jeho pravděpodobný vznik se klade do první poloviny 14. století. Později byl upravován v období baroka. Kostel je vzácným příkladem dochované lidové gotické stavby, kterou zdobí malby poněkud rustikálního charakteru. Jejich vznik je kladen do třetí čtvrtiny 14. století. Obdélná loď kostela je plochostropá, navazuje na ni užší, příčně protáhlé presbyterium s žebrovou křížovou klenbou. K severní stěně presbyteria přiléhá valeně zaklenutá sakristie.

Řečické malby se dochovaly v lodi i presbyteriu. Severní stěnu lodi pokrývají výjevy Boje sv. Jiří s drakem, sv. Kryštofa a Umučení sv. Erasma. Vlevo na východní stěně se nachází obraz Zázračného rybolovu a vpravo fragment se Smrtí Panny Marie. Kněžiště obíhá dole úzký pás s postavami proroků a sibyl. V okenní zóně je znázorněna řada světců, na severu přerušená Ukřižováním a na východě Posledním soudem. Scéna Posledního soudu vrcholí výjevem Krista trůnícího na duze, nacházejícím se v klenební kápi. Na klenbě se dále nalézají symboly čtyř evangelistů a vyobrazení slunce a měsíce. V koutech kněžiště jsou ještě vymalovány čtyři mužské postavy bez svatozáří, pravděpodobně jde o cyklus čtyř živlů.